Vrby (400 druhů) rostou téměř po celém světě, hlavně v místech s dostatkem vody a světla. Mají mohutný kořenový systém. Jsou to opadavé stromy nebo keře.
Květenství lákají hmyz, jsou první potravou včel.
Rostliny se množí snadno řízky. Pro snadné zakořeňování se používají ke stabilizaci břehů vodních toků. Využívány jsou v kořenových čističkách odpadních vod.
Nároky: potřebují vlhko. Jsou ale i druhy, které snesou sušší místo, mimo jiné i vrba jíva nebo vrba velkolistá. Na půdu nenáročné – do půdy, která neobsahuje příliš živin.
Vrba košíkářská (S. viminalis)
je větší keř dorůstající až 3 – 6 metrů. Má dlouhé, přímé, rovné proutí. Roste podél vodních toků. Je základním druhem pěstovaným pro košíkářskou výrobu.
Vrba bílá (S. alba)strom roste v teplejších oblastech v blízkosti vodních toků. Kůra je tmavě šedá, větve rostou v ostrém úhlu, mladé větvičky jsou žluté až hnědé.
- Salix alba ‘Tristis’ je majestátní strom vysoký 15 metrů s převislými větvemi. Potřebuje dostatek prostoru a dostatek vody. Hodí se do výsadeb k rybníkům. Roste velmi rychle.
Vrba Matsudova (S. matsudana /S. babylonica)
je strom se široce kulovitou korunou původem ze severní Číny. K nejznámějším odrůdám patří odrůda Tortuosa s kroucenými větvičkami. Větve rostou nejdříve vzpřímeně, později převisají dolů. Mladé větve mají oranžově červenou barvu. Roste středně rychle a v zahradách dorůstá 4 – 6 metrů.
Vrba pokroucená (S. erythroflexuosa)
vytváří keř nebo malý strom o výšce 5 – 7 metrů. Má pokroucené převislé větve. Preferuje slunná až polostinná stanoviště a vlhčí, dobře propustné, hluboké půdy. Hodí se jako solitéra do zahrad i parků a k vodním plochám.
Vrba jíva (S. caprea)
je známa pro své „kočičky“, velký keř výšky až 10 metrů. Tato vrba je světlomilná a velice odolná, snese sušší stanoviště. Pro svůj silný kořenový systém je ideální pro zpevnění svahů a navážek.
- Salix caprea ‚Kilmarnock‘ (Pendula) je stromek s převislými větvemi. Výška je dána výškou naroubování na kmínek. Snese i sucho.
Vrba štíhlopestíková (S. gracilistyla ´Mount Aso´)
má růžové „kočičky“; výška 1,5 metru; mrazuvzdorná, potřebuje vlhko.
Vrba nachová (S. purpurea)
je charakteristická výrazným zbarvením výhonů, jde o středně velký keř tvořící metlovitou korunu. Prodává se i její zakrslá forma. Na rozdíl od vrby jívy vyžaduje vlhkou půdu.
- Salix purpurea Gracilis – výška 0,5 metru, kulovitý keř s jemnými červenofialovými větvemi a šedými listy. Snáší řez, na nízké živé plůtky, solitérka do vlhčích skalek.
Vrba ´White cat´ (S. tetrapla´White Cat´)
je atraktivní vrba původem je z Japonska. Je to keř kulovitého tvaru, který dorůstá do výšky a šířky 2,5 – 3 metry. Listy jsou oválné s lehce namodralým nádechem, na spodní straně stříbřité.
Vrba celolistá
(S. integra kultivary –´Hakuro Nishiki´ a´Flamingo´)
hráškově zelené listy s bohatým bílým melírováním, které přechází do jasně růžové. Rostlina tím nabízí efekt tří barev. Pro plné vybarvení je nutné světlé stanoviště bez zastínění. Nenáročná, snese i sušší stanoviště. Pro zachování tvaru koruny stříhejte 2x do roka. Vynikne jako solitéra a můžeme ji pěstovat i v nádobě.
Plazivé vrby
patří mezi nejmenší druhy vrb, rostou oproti jiným pomalu a potřebují vlhkou půdu, kterou si však zajistí svou půdokryvností. Rostou i v polostínu. Roubují se i na kmínky.
Vrba horská (S. arbuscula); vrba síťnatá (S.reticulata), Salix x finmarchica, Salix x simulatrix, Salix lindleyana, vrba mateřídouškovitá (S. serpyllifolia)
