Magnólie je prastarý rod, z dob dinosaurů, který existoval už předtím, než se objevily včely, květy jsou proto vyvinuté k opylování brouky.
Původně jsou rozšířeny v mírném až tropickém pásu Asie a Ameriky.
Rod Magnólia má kolem 210 druhů a zahradníci k tomu vyšlechtili nespočet kříženců, kde úspěšně zkombinovaly žádané vlastnosti různých druhů. Hybridy jsou pěstované častěji než původní druhy. Nejčastějšími jsou kříženci M. × soulangeana a hybridy M. liliiflora × M. denudata.
Stanoviště a péče:
- Světlé stanoviště chráněné před větrem. Stín ani úpal nesnáší.
- Půda – humózní, slabě kyselá, zejm. pro mladé rostliny. Proto doporučujeme zahradnický substrát smíchat s rašelinou. Příliš vápnitá půda způsobuje žloutnutí listů.
- Vlhkost – půda dobře propustná, avšak vlhká. Stálé přemokření nesnese. Vhodná je ale vrstva mulče pro udržení vlhkosti a zálivka v horkém létě.
- Dobře snáší i průmyslové exhalace a znečištěné ovzduší.
- Výsadba – nesázíme příliš hluboko (hluboce zasazená rostlina téměř neroste). Koření mělce, nesnáší tedy jakékoliv obdělávání půdy (cca 2m kolem), poškozujeme tím její kořeny.
- Hnojení – v průběhu vegetace vícesložkovými průmyslovými hnojivy nebo granulovanými organickými (slepičince, hnůj); při žloutnutí listů z nedostatku železa, hnojíme přímo na list ve 14denních intervalech (Profík – tekuté železo)
- Mrazuvzdornost – většina opadavých kultivarů normálně přezimuje. Ve vyšších polohách je vhodné přihrnutí mulčem, abychom ochránili kořeny. Na jaře jsou však citlivé k namrzání květů, (stačí mráz -1 až -3°C). Proto vybíráme stanoviště chráněné, nejlépe JZ až Z expozice nebo z jihu přirozený zimní stín sousedních stromů či staveb. Tím lze docílit mírného opoždění kvetení a výrazně tak omezíme riziko poškození jarními mrazíky.
Původní pěstované druhy:
Magnolia x soulangeana – vysoký keř (4-8 m), kvete v dubnu. Kultivary: ALBA SUPERBA, RUSTICA RUBRA (voní), LENNEI (tulipánové růžové vonné květy)
M. stellata (M. hvězdokvětá): střední keř (2-3 m)nejranější, vykvétá již v březnu. Kultivary: ROSEA, ROYAL STAR (kvete o 10 dní později)
M. liliflora a její kříženci: NIGRA (tmavá 2-3 m), GALAXY (3-6 m, kvete později a dlouho až 6 týdnů)
Magnolia x loebneri: LÉONARD MESSEL
Americké kultivary
kříženci m. liliflora x m. stellata: středně vysoké keře (2-3 m), které kvetou později (konec IV), než ostatní jarní magnolie, čímž se vyhnou častým pozdním mrazům, jež květy spálí. Všechny dostaly dívčí jména a liší se stavbou a barvou květu. BETTY (voní), SUZAN, GEORGE HENRY KERN (růžová, remontuje)
Novozélandské hybridy
velmi velké květy, výška 3-4 m, kvetou velmi pozdě (konec IV – V)
VULCAN (voní), BLACK TULIP, CLEOPATRA (květ 18-20 cm), GENIE (1-3 m, kvete květen/červen), CAMEO (dlouho kvete, zvenčí červenofialové a uvnitř bílé)
Novinky:
- SATISFACTION – 1-3 m, kvete později (barva kombinovaná: purpurová a bílá)
- YELLOW RIVER – žlutá, tulipánokvětá, voní, 3-5 m, kvete v květnu
- MARCH-TILL-FROST – kvete od konce dubna 4 týdny, opakovaně znovu s listím, znovu v létě
- SUNRISE – 1,5-2 m, krémově žlutá s rudým kalichem, čínský hybrid
- YELLOW BIRD – žlutá, 3-6 m, velmi pozdě kvete, většinou zároveň s listy
- SUNSATION – Brooklynensis hybrid žlutá, voní, 3-4 m
